20 února, 2017

Knižní přírůstky #136

pondělí, února 20, 2017 2 komentáře
Nový recenzák od Baronetu. Už se na čtení moc těším :-) Zase trochu toho bojim bojim místo neustálé magie a rytířů a tak podobně :-P


Dvě knihy, které mě lákaly už delší dobu díky své obálce. Zatím jsem je ignorovala, ale až teď, když jsem se začala hodně koukat po bazarech, jsem se rozhodla nakonec sérii pořídit, dokud je k sehnání...
 

Inkarceron

  • Inkarceron   
  • Sapphique

19 února, 2017

Shrnutí týdne #136

neděle, února 19, 2017 4 komentáře
Zdravím vás u dalšího shrnujícího článku, tentokrát jsem po dovolené úplně na článek zapomněla, takže rychle dopisuji jako o život a vkládám s včerejším datumem, ať v tom mám pořádek ;-)

Jak už jsem říkala, celý týden jsem měla volno, akorát o víkendu už jsem nastoupila do práce v plné polní. Naštěstí jsem byla v papíru, takže jsem si dělala svoje a měla klid, pak jsem se šla uvolnit ke skládání knih... :-) Takže jsem to přežila. Ale to je konec týdne. Takže co se dělo od pondělí? Víceméně jsem odpočívala, kromě toho, kdy jsem byla s mamkou nebo šla do města. S holkama jsme si zašly na zákusek, já zaběhla do Levné knihy (opět nic k vidění) a podobně. Ve čtvrtek jsme s mamkou jely pro miniaturní knihovničku, kterou jsem jí pak složila, hned si tam naskládala těch svých pár knížek a byla štastná jak blecha. Třeba ji to taky chytne a bude víc číst, alespoň přes zimu, protože v létě se pořád vrtá na zahradě :-D

Bronzový klíč

neděle, února 19, 2017 1 komentář

Bronzový klíč je třetím dílem série Magisterium o mladém kouzelnickém chlapci. Samozřejmě má své přátele, kteří ho na cestě za dobrodružstvím vždy věrně následují. Už od první knihy můžete vidět určité podobnosti například s příběhem Harry Pottera nebo Percy Jacksona. Každopádně má Magisterium i spoustu svých vlastních nápadů.

Hlavní postavy jsou vcelku příjemné a sympatické. Až na pár zvláštností ve smyslu příběhu, se kniha četla velmi dobře a jednoduše, takže pokud hledáte lehké a oddychové čtení po něčem náročnějším, tohle je opravdu ideální kousek.

Vyprávění je svižné, vůbec nevázne a rychle vede k závěru knihy. Žádné zbytečné zdržování vyprávěním nedůležitých událostí a podobně. Celá kniha se nese v duchu pátrání po zrádci. V podstatě jsem stále čekala na ty správné indicie k jeho odhalení. Jakmile jsem viděla blížící se konec, měla jsem obavy, zda to autorky vůbec stihnou vysvětlit. A ano, stalo se tak. Zrádce jsem odhalila vcelku rychle, ale celkový závěr mě docela překvapil, protože jsem nečekala, že by Holly Black nebo Cassandra Clare něco takového vymyslely. Rozumějte tomu tak, že během čtení mi kniha připadá spíše taková pohádková až dětská, takže mi po pravdě vyrazily dech. Nicméně víc vám neprozradím.

Každopádně kniha se mi moc líbila. Občas takové pohodové čtení potřebuji, zvláště po těch šestiset stránkových fantasy knihách. Sice to není na plný počet, protože přece jen nejde úplně o stoprocentní originalitu a spousta odstavců se opakuje (popis stravování v Magisteriu, či to, jak každému neustále vystřeluje obočí vzhůru :-P), ale kniha má i tak hlavně plusy než mínusy...
 

18 února, 2017

Královna ohně

sobota, února 18, 2017 4 komentáře


Tento závěrečný díl série jsem musela číst opravdu se zatnutými zuby. Jinak bych to nedala ani do letošních vánoc. Pro mě neskutečné zklamání, jelikož první knihou si autor postavil laťku neskutečně vysoko a v dalších pokračováních už sám sobě nestačil. Druhý díl byl mnohem slabší a nejvíc mi tam vadilo, že příběh se už neodehrává pouze z pohledu hlavního hrdiny Vélina, ale byl rozdělen. To samé platí i pro tuto knihu. Autor si vzal příklad z jiných spisovatelů a aby příběh co nejvíc obohatil, psal z více pohledů a naplácal do děje úplně všechno.

Pokud budu mít někdy chuť a energii, dám si celou sérii znovu, ale tentokrát všechny díly za sebou, abych měla ucelenější dojem. Momentálně se ale můžu vyjadřovat k tomu, jaký pocit mám nyní. Dějově je kniha skvělá a krásně propracovaná. Líbí se mi téma i spousta detailů (velké plus za mapy), i když některé pasáže mi přišly naprosto zbytečné, bez většího účelu či důležitosti. Daly se tedy vynechat a kniha by nebyla tak zbytečně protahovaná. Převládají především odstavce s popisy děje, míst, pocitů postav a myšlenkových pochodů. To je jedno mínus. Co asi knize ubíralo nejvíce byla nudnost. Ano, opravdu nuda. Tím, že se tam dělo toho tolik a na tolika místech, přestalo mě to velice rychle bavit. Nebylo nic, co by mě ke knize dostatečně poutalo. Kolikrát mi ani ty bitvy nepřišly akční. Tím pádem se moje čtení prodlužovalo a já raději odbíhala k jiným knihám, abych se pak na chvíli zase vrátila.

Co u mě knihu dále sráželo byl přehršel názvů. Ale v tomto případě se to týkalo všech těch kmenů, skupin lidí apod... varitajové, kuritajové, arisajové, garisajové... a co to vlastně je? Hned jsem to zapomínala (díky te podobnosti v názvu) a tak často nevěděla, která skupina je vlastně na jaké straně. Proč proboha všechno takhle komplikovat?

Tím chci říct, že nechápu dnešní módu, kdy každá fantasy kniha musí mít minimálně pět set stran, musí být šíleně popisná a hlavně si nevystačí s jedním dílem... Kniha měla mnoho much, opravdu hodně. Dalo by se jí vytýkat kde co, ale chápu, že se najde i mnoho zastánců. Jak říkám, co se týče obsahu, příběh se mi líbil, vynikající, i když se stočil úplně někde jinde než jsem čekala, ale po stránce čtení, mi to do noty prostě nepadlo, nezaujalo... S prvním dílem, který je pro mě top, naprosto nesrovnatelné.


  • Bronzový klíč

    Další dobrodružství mladých čarodějů v tajemném Magisteriu...

  • Královna ohně

    Poslední díl série Stín krkavce. Dozvíme se konečně, jak to vlastně všechno skončí?

  • V pasti

    Tak trochu akční sci-fi z pera české autorky....

  • Hvězdy nad hlavou

    Druhá doplňující kniha k Měsíčním kronikám aneb mělo to smysl?

  • Elementum

    Nový fantasy příběh z pera českého autora. Dokázal mě dostatečně zaujmout?

  • Pasažérka

    Dobrodružství plné cestování časem, putování, romantiky a spousty dalšího... Stálo to za přečtení?